12 životních postřehů o štěstí

28.04.2016 23:12

Vážka, Gran Canaria 2016

 

Můj tatínek říkával „štěstí je jenom muška zlatá“. To mě zaujalo. Zvláště

 když jsem do té doby žádného opravdického šťastného člověka 

neviděla. …

„Asi je to vzácný druh,“ pokývala ta malá skoro blonďatá Janička 

bradičkou, čapla síťku na motýly a třicet let zasvětila průzkumu fenoménu

 zvaného štěstí, běhala po světě a tu potvoru honila. Hledala toho

 brouka ve sladkostech, v milostných dobrodružství, v knihách,

 na dně lahve i na gauči u psychiatra, v letu nebeských ptáků i v

 posvátnosti horských štítů… nic! Nic! Vůbec nic! Chvíli ano, a pak

 zas nic! „

Když v botanice chcete na louce pojmenovat kytku, kterou jste 

nikdy neviděli, musíte nejprve vyloučit, co to není… a až otočíte 

dostatek stránek v encyklopedii, hle! Nejprve určíte rod. A pak

 čeleď. A to už je úspěch! Jen opravdoví mistři odhalí v detailu 

specifika jedinečné rostliny. Vaše štěstí je velmi rostlinka, nepodobná 

žádné jiné… a detaily jsou velmi rozhodující. Ale něco mají přeci jen

 všechny společného…

1. Štěstí je vidět příležitosti namísto problémů

Štěstí není mít život bez výzev a dramat, štěstí je akceptovat jejich 

občasný výskyt jako pohon na své cestě. Nakonec… kdo neriskuje

 nic, riskuje ze všeho nejvíc…

Šťastný je ten, kdo umí za oblaky vidět prosvítající slunce.

2. Štěstí je stav bytí

Moje odvěké dilema vždy bylo, zda potřebuju „něco“, abych byla

 šťastná, či mohu být šťastná hned teď tady. Obojí je pravda. Když

 chcete rozsvítit v místnosti, musíte nejdříve dojít k vypínači, 

abyste jej mohli zmáčknout. Těch spoustu „něco“ jsou kroky k 

vypínači a rozhodnutí být šťastný bez příčin je zmáčknutí tlačítka.

Občas jsme v tahu událostí a myslíme si, že když 

budeme konat to, díky čemu jsou šťastní ostatní (nebo co nám 

někdo radí v knihách), budeme taky šťastní. Ale je očividné, že

 takto to nefunguje, štěstí nelze polapit a zakonzervovat do 

nápodoby či rutiny. Tajemství spočívá v následování obyčejného

 pocitu radosti. A když radost usíná, zvoní nám budík ke změně 

– místa, činností… – a hlavně přístupu. A když se vrátím na začátek

 odstavce – tah událostí je někdy jediný prostředek, jak nás vykopat

 z pelechu. Co to znamená – že v každém okamžiku je všechno v 

naprostém pořádku :))

Abychom se s touto přítomností sladili, často si musíme nejprve

 prožít poznání, že konáním se bytí nedosáhne, ale taky že 

konání není v rozporu s bytím. Naopak v životě člověka je jedno 

vždy důležitou součástí druhého. Jako symbol jin jang. Jako

 například v meditaci – její praktikování nemá za cíl oddělit 

člověka od života, chce jej naučit udržet si meditativní stav tak, 

že jej prostoupí celičkého, ať už rýpe zahradu nebo pozoruje ptáky.

3. Štěstí je umět nalézt vždy nové podněty k životu

Štěstí je umět zůstat v míru sám se sebou a se světem, i když 

přijdeme o něco, co je pro nás důležité. 

Štěstí je, když důvěra je větší než strach. A odkud pramení tahle

důvěra? Je to důvěra v sebe. Že ať se v životě přihodí cokoliv, 

ím, že se o sebe postarám, že překonám zármutek a že nakonec

 najdu sílu se znovu postavit na nohy a být zkrátka znovu ok.

4. Štěstí je umět číst ve svých vášních

Někteří vášeň viní za všechny útrapy tohoto světa. A ano. Dalo

by se říct, že touha je zdrojem našeho utrpení. Štěstí ale necítí 

ani ten, kdo slepě následuje své chtění, ani ten, kdo je ke svým 

přáním lhostejný

Štěstí je umění být v pohybu, a přesto neutíkat.

Historie je plná důkazů, že když touhu potlačíme, má 

tendenci se ventilovat někde jinde. Destruktivním způsobem.

 Já věřím, že správně uchopená touha je pramenem našeho

lidství. Věřím, že když si člověk dovolí dělat věci, které vyvolávají

 lehký úsměv na jeho rtech, pak je zodpovědný sám k sobě a

 pomalu se oprostí od pocitu, že mu někdo něco dluží. Pak nemá

 problém být zodpovědný i k druhým, světu, přírodě. A v tom 

okamžiku přestává být hamižný, bojácný a stává se více

přejícným a laskavým. Přestává se zaměřovat na nedostatek a

 obávat se o „to málo, co má“ a začíná být vděčný za „to všechno,

 čeho se mu dostalo“. Touha přestává být spalující a jen příjemně

hřeje. Člověk se přestává tolik hnát vpřed a konečně si dopřeje více

 času vnímat krásu kolem. A oceňovat ji.

5. Štěstí je nezpochybňovat své volby

Být věrný sám sobě… Ale co ten malinký červík… Můžu? Opravdu

 můžu jen tak dělat, co mě činí šťastným? Nebude to mít následky?

 Nevymkne se mi to z rukou? … ó, lidská historie, ty jsi se na 

nás parádně podepsala! Nebudu vám lhát – když chcete 

bruslit, musíte počítat s tím, že si nabijete zadek.

A ano, lidské prožívání štěstí může zviditelnit druhým jejich 

olest. Bolest z toho, že sami ignorují hlas svého srdce. A tahle

 bolest může vyvolat nějaké nezvyklé reakce… ale nikdy

 nezapomínej, že ty reakce jsou zrcadlem tvých vlastních pochyb!

Pak totiž zjistíš, že opravdový pocit vnitřní radosti je nevinný… 

a tedy nezpůsobí odpor, protože je to léčivý proud… pro tebe,

pro druhé.

Jak tedy jednoduše poznat, že volba je správná? Neubližuje…

6. Štěstí je plný pohár, který přetéká

Naše štěstí většinou nezůstává jen u nás. Naše štěstí bývá 

i pro všechny ostatní. Radost je nakažlivá. Vytváří dobrou 

atmosféru. A to nejdůležitější – když si dovolíme být šťastní,

naše srdce se naplní přáním, aby byli šťastní i všichni ostatní, 

obráci i zlosynové.

Štěstí je vidět barvy tam, kde druzí vidí šeď. Vidět hojnost v

 kulisách nedostatku. A budeme-li mít štěstí, snad i pochopíme,

 že naše představa o štěstí není ta jediná správná… Čím více

 jsme smířeni sami se sebou, tím méně konfliktů vytváříme… 

7. Štěstí je úsměv od hlavy až k patě

Ve světě pravidel a našich vnitřních soudů to není jednoduché…

 smát se. Pro úsměv musí být nejprve prostor. Opravdový 

úsměv totiž prostoupí celou naší bytost, a jestliže někde na 

něčem lpíme, na nějaké představě, jak by věci měly být, náš

 blažený úsměv narazí na tenhle kámen. Překvapením může

 být, že není cílem všechny ty kameny odstranit, a tak uměle 

regulovat své vnitřní toky. Cílem je nechat život, aby vytvořil 

přirozené říční koryto plné života…

8. Štěstí je ochota ke změně

Nic není tak útrpné jako setrvávat na místě, kde už není

 prostor pro růst. Indiánské pořekadlo praví: „Zjistíš-li, že jedeš

 na mrtvém koni, sesedni.“

V životě plném „musím“ a „měla bych“ (v horším případě 

„mělo by se“) se nedá dýchat, natož usmívat. Není to cesta s

 okamžitými a snadnými výsledky… postupně propouštět ze 

svého života věci, které nás umrtvují. Trvá to roky… zbořit

 staré, nahradit novým… ale jednoho dne se ohlédnete zpět, 

vidíte onu přestavbu svého života z „měla bych“ na „můžu“… 

někdy pomalou, trýznivě táhnoucí se… jindy rychlou bolestivou 

demolici, plnou hluku a prachu a klidně i pár zlomenin… a v tu 

chvíli je vám jasné, že klidně byste se cítili zlomení ještě hodně

 krát… pokud to znamená, že vás to dostalo tam, kde jste nyní,

 že díky tomu jste tím, kým jste dnes.

Ráda se budu opakovat… jestli to není šťastné, ještě to není 

konec…

9. Štěstí je vidět své omyly jako součást své harmonie

Neexistuje nedostatek, jen počáteční obtíže… A nakonec

 malé touhy vedou k těm vyšším. Z hlubokých údolí až po 

vrcholky hor. Potřebujeme zkušenost s krátkodobými 

potěšeními. Protože si díky nim uvědomíme, že jejich naplnění 

nás uspokojí pouze dočasně… a to nás nutí hledat dál, 

hledat něco trvalejšího, stabilnějšího… jsme schopni užít si

krátkodobých požitků, ale když je to potřeba, ochotně se 

vzdáme pomíjivých emocí ve prospěch hlubšího pocitu…  nejdříve

 jsme lapeni v požitkářství, pak hledáme útěchu v prostotě,

v přírodě, v úsměvu, v letmých dotecích ticha – v prožitku

 (prožitkářství?:) … a až dojdeme do bodu, v němž si 

uvědomíme, že jedno není více než druhé a obojí nás svým 

způsobem drží v zajetí našich tužeb a rozdělování na „tady

 jsem šťastný“ a „tady už ne“, dojde nám, že tou nejvyšší

 touhou lidského srdce je vytvářet harmonii. V sobě. Ve světě.

 A každý k tomu pohyblivému cíli jde po své cestě, aby odhalil

 tajemství, že štěstí je… všechno.

Štěstí je umět nechat se inspirovat vším, čím ke mně svět 

promlouvá… důvěřovat, že v životě není nic bezúčelného. 

Štěstí je umět ocenit rozmanitost života.

Štěstí je smích. Štěstí je pláč. Štěstí je bolest. Štěstí je poznání.

 Štěstí je život…

10. Štěstí je nemít odpovědi na všechny otázky

Můžete namítnout: „Ale mnozí zůstávají lapeni ve svých

 touhách a konzumním způsobu života a nikam se 

nevyvíjí.“ Ano, cesta některých může být opravdu zdlouhavá,

 ale když se přistihnu, že soudím, sama sebe se ptám: „A víš 

to jistě? Jsi si tak jistá sama sebou a svou schopností vidět

 pod povrch všech věcí a za závoj zdánlivého?“ Vždyť i člověk,

 který běží na běžeckém pásu, se zdánlivě nikam nehýbe, ale

 jeho svalstvo je v pohybu, sílí a zpevňuje! A i on se jednoho 

dne třeba nechá inspirovat nějakým šťastlivcem a půjde si

 zaběhat třeba do parku :))

11. Štěstí je umět si volit perspektivu

Štěstí je cítit vděčnost za cestu, která je svým způsobem 

privilegium, kterého se nám dostalo, protože… štěstí je znát

 sám sebe.

12. Štěstí je nenásilné

Na rozdíl od pohádek v lidském životě se poklady skrývají

 většinou tam, kde je nehledáme, prostě o ně jednoho 

dne omylem zakopneme, zatímco koukáme po blbostech :))

A nakonec… štěstí je… jenom muška zlatá, co si občas k tobě 

přisedne, když jsi v klidu… díky, tati.

Zajímají tě další tipy? Mrkni na Inspiraci č. 1 – Odval balvany

 na cestě ke štěstí. Pro ukázku zdarma, vyplň do následujícího

 formuláře svůj email a vepiš krátkou odpověď na otázku: „Co

pro mě znamená štěstí?“.

 

Jana Mráčková
 

Jana Mráčková

 
Vzděláním i duší jsem bohemistka a práce s
 textem je moje vášeň – poskytuji lingvistické
 zpracování textů např. pro weby, propagační 
materiály, knihy… zkrátka jakýchkoli textů, 
v nichž potřebujete formulovat sdělení, ale 
sami si nevíte rady s tím, jak to říct, aby to 
bylo stručné, poutavé a srozumitelné
 (a pravopisně správné) - moje nabídka. 
Texty jsou jako účesy – na první pohled 
o vás něco říkají a pro každou příležitost 
se hodí jiný.

e-shopu Liveinspirit naleznete poutavé a
 inspirující čtení (online i tištěné).